Dnes je: 29.02.2024

Rozhledna

Historie
Foto
Dobové pohlednice
Turistická známka

Rozhledna na Velkém Blaníku

    • Název rozhledny : Velký Blaník
    • Nadmořská výška : 638 m.n.m.
    • Typ : dřevěná, tvar husitské hlásky
    • Místo : Louňovice pod Blaníkem
    • Kraj : Středočeský
    • Okres : Benešov
    • Výška : 30 metrů
    • Vyhlídka ve výšce : 25 metrů
    • Počet schodů : 107
    • Postavena : roku 1941
    • Občerstvení : ano
    • Turistická známka : ano, No.340
    • GPS : 49°38' 31.69 "N, 14°52' 22.25 "E

Rozhledna

 

    • Parkoviště :
      1 km od Louňovic pod Blaníkem ( cesta dostupná i s kočárkem )
      1 km od Kondrace

 

    • Turistické trasy :
      červená ( směrem z Louňovic pod Blaníkem )
      červená ( směrem z Kondrace )
      zelená ( směrem z Načeradce )

 

    • Návštěvní doba :
      říjen - duben so-ne, státní svátky 10:00 - 16:00
      ( ve dnech 24.12. - 26.12. je rozhledna uzavřena )
      květen - červen, září denně, kromě pondělí 10:00 - 17:00
      červenec - srpen denně 10:00 - 18:00
      ( je-li v pondělí státní svátek, je také otevřeno )

 

    • Vstupné :
      dospělí (15-99 let): 30 Kč
      děti (3-14 let): 20 Kč

 

Návštěvní řád rozhledny

Historie rozhledny

Roku 1835 byl na vrcholu Velkého Blaníku postaven triangulační jehlanec. Na jeho místě nechal vystavět kardinál František hrabě Schönborn v roce 1895 první blanickou rozhlednu, která kromě poskytování výhledu na podblanickou krajinu návštěvníkům také nadále sloužila jako triangulační bod.

V roce 1914 pak byla pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště zbudována na Blaníku nová rozhledna. Jednalo se o 20metrů vysokou věž dřevěné otevřené konstrukce, na kterou se dalo vystoupat pouze po žebřících. Tato rozhledna byla již v polovině třicátých let 20. století v tak špatném stavu, že výstup na ni byl pouze na vlastní nebezpečí. Když se v roce 1936 pod náporem větru rozhledna zřítila, byla zvažována dokonce i možnost postavit kromě nové rozhledny na Velkém Blaníku také kapli sv. Václava. Ovšem výstavba svatováclavského pomníku či kaple nakonec nenašla dostatečnou podporu a nebyla nikdy realizována.

Dalším zajímavým projektem, který se objevil po vzniku samostatného československého státu, byl blanický památník. Během první světové války získala blanická pověst novou podobu. Blaničtí rytíři byli ztotožňováni s příslušníky československých legií. Již v listopadu roku 1918 byla proto z iniciativy Antonína Norberta Vlasáka obnovena myšlenka výstavby pomníku na Velkém Blaníku, tentokrát ovšem legionářského. Za tímto účelem byl 12. listopadu 1918 v Louňovicích pod Blaníkem ustaven Spolek ku vybudování pomníku na památném vrchu Blaníku na paměť padlých hrdinů legií československých "Stráž na Blaníku". Z podnětu tohoto spolku vypracovali přední architekti na počátku 20. let 20. století návrhy zamýšleného blanického legionářského památníku. Za všechny je možno připomenout dva tzv. hradní architekty Josipa Plečnika a Otto Rotmayera. K realizaci tohoto projektu ovšem také nikdy nedošlo.

Stavba nové, v pořadí třetí blanické rozhledny byla připravována Klubem českých turistů v roce 1939. Její návrh vypracoval ing. arch. Alexander Hanuš. Ani počátek druhé světové války stavbu nepřerušil a rozhledna byla dostavěna v roce 1941. Rozhledna má tvar husitské hlásky, je krytá dřevěným šindelem a vysoká 30metrů. Válka ovšem ovlivnila dnešní vzhled rozhledny, když z rozhodnutí ministerstva obchodu bylo upuštěno od výstavby zvonice nad vstupem.

Turistická známka

( kliknutím na náhled získáte větší obrázek )

Chcete být informování?

Zadejte Váš e-mail pro odběr novinek a změn na úřední desce
Informace dle zákona