razitko.gif      
 
  VELKÝ BLANÍK
PřírodaPověstiZákladní kámen NDFotoDobové pohlednice
  Základní kámen

Všichni víme, co je Národní divadlo a že se hrdě vypíná v hlavním městě nad řekou Vltavou. Ale již ne každý ví, že když se Národní divadlo budovalo, bylo rozhodnuto dovézt základní kameny této velkolepé stavby do Prahy na nábřeží z jednotlivých koutů naší země. Můžeme si položit otázku proč byl do základů Národního divadla vybrán též kámen z Blaníku. V porovnání s Řípem, který symbolizuje úplný počátek českých dějin, je Blaník symbolem jejich trvání, jakousi pojistkou proti jejich zmaru a zániku. Jak se praví ve Starých pověstech českých: Až bude české zemi nejhůř, až bude tísněna cizími vojsky ze čtyř stran, až Praha zanikne a vozka zapráská bičem na místě, kde stávala, až budou Čechy jen tak velké, že se vejdou na jediný vůz, až se rybník u Býkovic po okraj naplní krví - teprve potom se na Blaníku zazelená suchý dub, vyschlý pramen vytryskne a rytíři, spící v nitru hory, procitnou a v čele s knížetem Václavem vyjedou na pomoc.

Detail základního kamene umístěného v Národním divadle
Detail základního kamene umístěného v Národním divadle.

Pověst o Blanických rytířích je známá po staletí a šířila se z generace na generaci. Snad nejemotivněji působila v devatenáctém století, v době, kdy český národ bojoval o své bytí a nebytí, o zachování jazyka, kultury, historických tradic i svou svébytnost. Právě tehdy se tu konaly mohutné tábory lidu - účast i přes 40.000 lidí z různých koutů naší země, legenda o svatováclavském vojsku zazněla v tónech známé Smetanovy symfonické básně, v Jiráskových pověstech i v romantických obrazech Julia Mařáka.

Podle nejstarší generace v dnešní době kulturní vyspělost mládeže mírně zaostává. Ale lidé žijící v blízkosti této bájné hory k ní mají velikou úctu a respekt.

Základní kamen z Blaníku je umístěn vedle dalších kamenů z památných míst
Základní kamen z Blaníku je umístěn vedle dalších kamenů z památných míst.

Málo kdo zná detailně všechny příběhy o spících rytířích, které se dočkaly pokračování v desítkách zkazek a bájích. O tom, jak různí lidé, ať již vědomě či náhodou, do nitra hory pronikli, jak se tu s vojáky setkali, kovali jim koně, uklízeli či jinak pomáhali a byli za to odměněni. A že čas v blanickém podzemí utíká jinak, mnohem pomaleji, než u nás na zemi. Krásné příběhy, spíš pohádky... A nebo ne?

Pivovarské sklepení z roku 1868. V nároží pod střechou je s nápisem Blaník umístěn kámen, který byl původně určen do základů Národního divadla v Praze
Pivovarské sklepení z roku 1868. V nároží pod střechou je s nápisem Blaník umístěn kámen, který byl původně určen do základů Národního divadla v Praze.

Vzpomeňme na starce z Louňovic pod Blaníkem, který vyprávěl zajímavý příběh vztahující se k základnímu kameni. Když na Blaníku v roce 1868 vylamovali základní kámen pro Národní divadlo, stala se tragická událost. Při odstřelu zahynul kamenický pomocník Václav Podbrdský, který se nešťastnou náhodou zřítil do šedesátimetrové hloubky. To alespoň prohlásilo nezávisle na sobě několik očitých svědků. Tělo se však nikdy nenašlo. Až po osmnácti letech se dotyčný "nebožtík" objevil a podal u vlašimského soudu žalobu za to, že mu za práci při lámání kamene nebyla vyplacena mzda Louňovickým kamenickým mistrem Františkem Šolínem. O podvod nešlo, totožnost V. Podbrdskému potvrdila řada jeho příbuzných a známých. Před soudem líčil, že celou dobu strávil uvnitř hory, kde se setkal nejen s blanickými rytíři, ale i různými českými panovníky a národními buditeli, a že teprve po návratu domů s údivem zjistil, kolik času mezi tím uplynulo...

Další základní kameny v útrobách Národního divadla
Další základní kameny v útrobách Národního divadla.

Hučení v hlavě, různé barevné vidiny a další prožitky, stejně popsané výše uvedeným Podbrdským při jeho "přechodu" do nitra Blaníku, se nápadně podobají výpovědím lidí, kteří vstoupili do časové či prostorové brány. Ať už se jedná o spontánní průchody do jiných dimenzí nebo svědectví účastníků tzv. Filadelfského experimentu s uměle vytvořenou dimenzionální branou, podobnost subjektivních prožitků naznačuje, že na Velkém Blaníku může existovat zvláštní energetická anomálie umožňující fyzický přechod do jiné dimenze.

Jednotlivé skutečnosti:
  • v roce 1867 se začalo s přípravou výstavby Národního divadla podle projektu architekta Josefa Zítka.

  • první kameny byly dovezeny z Radhoště 5.5.1868, z Řípu a Žižkova 11.5.1868 a z Blaníku 13.5.1868. Další kameny v základech Národního divadla jsou např. z Buchlova, Hostýna, Lipníka, Trocnova, Žižkova, Radhošťě, Vyšehradu, Svatoboru u Sušice, Branky na Dobeníně u Náchoda, Boubína, Zlatého koně u Tmaně (Červený lom), Práchně u Horažďovic, Čerchova, Lipníka, Helštejna, Doudleb, zříceniny Podlažického kláštera u Chrastě, Záhlinic a samozřejmě z naší bájné hory BLANÍK.

  • dne 16.5.1868 se konala velkolepá slavnost - pokládání základního kamene Národního divadla za veliké účasti lidu českého. Odhaduje se přítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí.

  • původní kámen vylomený ze Slepičí skály na Blaníku rozměrově nevyhovoval a byl vsazen do pivovarské lednice, která byla v Louňovicích téhož roku vystavěna. Dodnes je kámen v Louňovicích pod Blaníkem zachován a je umožněno jeho prohlédnutí. Slepičí Skála, ze které byly oba kameny vylomeny je v současnosti zachována jen z části. V minulých desetiletích byla kameníky téměř vytěžena.

  • Detail původního základního kamene, který byl umístěn do pivovarského sklepení
    Detail původního základního kamene, který byl
    umístěn do pivovarského sklepení.

  • v roce 1968, rovných 100 let po vylomení kamene do základů divadla se sláva opakovala. Již se ale jen symbolicky k Národnímu divadlu vezla blanická prsť, uložená na alegorickém voze s dřevořezbou Blaníka od řezbáře Fr.Kupsy z Rataj. Kočími byli rolníci p.Selingr a p.Roštík z Vlašimi, kteří často vzpomínali na slavný průjezd Prahou a velkolepé přivítání!

Uveřejnění fotek je povoleno Národním divadlem v Praze - Národní divadlo
 
 
[cnw:counter] Všechna práva vyhrazena © 2006 www.lounovicepodblanikem.cz

Valid HTML 4.01 Transitional