razitko.gif      
 
  VELKÝ BLANÍK
PřírodaPověstiZákladní kámen NDFotoDobové pohlednice
  Příroda na Velkém Blaníku

Louka nad Louňovicemi, v pozadí Velký Blaník
Louka nad Louňovicemi, v pozadí Velký Blaník.

Tato stať nechce a nemůže být přesným a vše zahrnujícím popisem flory, fauny i neživé přírody na Velkém a Malém Blaníku, ale poukazuje na nejzajímavější lokality a přírodní zajímavosti.

Bývalý ovčín v údolí Blanice pod Velkým Blaníkem
Bývalý ovčín v údolí Blanice pod Velkým Blaníkem.

Lokalita Velkého a Malého Blaníka je díky své přírodě jednou z Chráněných krajinných oblastí naší republiky . Ke zvláště cenným územím zde patří tři přírodní rezervace - Velký Blaník, Malý Blaník a Podlesí.

Rezervace Velký a Malý Blaník byly zřízeny z důvodu ochrany přirozených bučin s charakteristickými druhy rostlin a živočichů, rezervace Malý Blaník je současně významným archeologickým nalezištěm. Další rezervace Podlesí chrání jedinečné mokřadní lokality. Rybníky a mokřady v této rezervaci jsou cennými lokalitami obojživelníků, vodních ptáků a hmyzu (zejména vážek). Na loukách v pramenné oblasti Býkovického rybníka se vyskytuje množství chráněných a ohrožených mokřadních a rašelinných druhů rostlin a živočichů.

Území CHKO Blaník je převážně zalesněno, v nižších partiích lesy smíšenými, ve vyšších partiích bukovými. Botanicky nejcennější lokality představují podmáčené pramenné louky a pramenné rybníky. Cenné jsou též porosty bučin na Velkém a Malém Blaníku a dubohabřiny v údolí Blanice. Z kriticky ohrožených druhů rostlin se vyskytuje jílek mámivý, koukol polní a zimozelen okolíkatý, ze silně ohrožených druhů lze nalézt bazanovec kytkokvětý, leknín bělostný, ostřici plstnatoplodou, rosnatku okrouhlolistou, vstavač obecný, všivec bahenní a všivec mokřadní. Z ohrožených druhů je registrována bledule jarní, dřípatka horská, ďáblík bahenní, lilie zlatohlávek, oměj pestrý, plavuň pučivá, plavuník zploštělý, prstnatec májový, tolije bahenní, vachta trojlistá, vemeník dvoulistý a vrba plazivá.

Violka lesní
Violka lesní

Z živočichů převažují druhy vázané na listnaté opadavé lesy střední Evropy, ale vyskytují se zde i druhy kulturní stepi, druhy vázané na blízkost člověka, druhy zavlečené i druhy se širokou ekologickou přizpůsobivostí. Z kriticky ohrožených druhů (popsáno celkme 20) je možné jmenovat např. raka říčního, velevruba malířského, mihuli potoční, čolka velkého, skokana skřehotavého, bukače velkého či sokola stěhovavého. Silně ohrožených druhů je popsáno 53, např. škeble rybničná, sekavec písečný, čolek horský, skokan zelený, rosnička zelená, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka hladká , čáp černý, dudek chocholatý ledňáček říční, sova pálená nebo netopýr černý. Ohrožených druhů se vyskytuje minimálně 55 - např. otakárek ovocný i fenyklový, střevle potoční, užovka obojková, strakapoud prostřední a další.

Užovka hladká odchycená v Louňovicích pod Blaníkem
Užovka hladká odchycená v Louňovicích pod Blaníkem.

Z geologického hlediska jde o území nacházející se v české větvi moldanubika. Vrcholy Velkého a Malého Blaníka jsou tvořeny světlou biotiticko muskovitickou ortorulou s obsahem turmalínu. V okolí se pak vyskytují především biotitické pararuly, na západě a severu lemují Blaníky dvojslídné svorové ruly. Jemnozrnné biotitcké pararuly obsahují místy zrnka granátů. Na Blanickou brázdu, kterou protéká řeka Blanice, jsou vázány drobné výskyty permokarbonských uloženin a také zrudnění. Zbytky permských usazenin se zachovaly u Chobota poblíž Vlašimi, kde byla v roce 1866 nalezena malá slojka antracitového uhlí. U Roudného se pak nachází opuštěný zlatodůl, který začátkem 20. století poskytoval 4/5 těžby zlata celého Rakousko-Uherska a představoval tak svého času velmi významné ložisko zlata.

Bývalá vila ředitele zlatodolu Roudný, nyní ústav sociální péče
Bývalá vila ředitele zlatodolu Roudný, nyní ústav sociální péče.

Bývalý báňský hotel, nyní ústav sociální péče
Bývalý báňský hotel, nyní ústav sociální péče.

Pozůstatky po zlatodolu - tyglíky na louhování zlata
Pozůstatky po zlatodolu - tyglíky na louhování zlata.

Na hřbetě nazývaném Hřívy mezi Veliší a Velkým Blaníkem se pak vyskytují zajímavé křemenné rohovce s množstvím žilek krystalického křemene.

Krystalky křemene v dutinách rohovce z vrchu Hřívy
Krystalky křemene v dutinách rohovce z vrchu Hřívy.

Geomorfologicky jde o typický kopcovitý terén Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vrchoviny. Krajina v okolí Blaníků se vyznačuje spíše táhlými svahy a rozsáhlými lesnatými hřbety a návršími. Blaníky samotné jsou výraznou krajinnou dominantou a najdeme na nich množství skalnatých skalních výchozů i kamenných moří.

Pohled na Velký a Malý Blaník od Mrkvové Lhoty
Pohled na Velký a Malý Blaník od Mrkvové Lhoty.

Základní popisné informace může zvídavý návštěvník získat z webových stránek Správy Chráněné krajinné oblasti Blaník www.blanik.ochranaprirody.cz či Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi www.csopvlasim.cz i studiem další literatury. Mnoho zajímavých poznatků jistě přinese i návštěva naučných stezek na Velkém www.stezky.info/naucnestezky/ns-velky-blanik.htm a Malém Blaníku www.blanik.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1495.

Ideálním východiskem pro poznávání přírody Velkého i Malého Blaníka je parkoviště pod Velkým Blaníkem u silnice spojující Louňovice pod Blaníkem s Načeradcem, kde jsou i informační tabule a odkud se lze vypravit jak na Velký, tak na Malý Blaník.

Informační tabule u parkoviště pod Velkým Blaníkem
Informační tabule u parkoviště pod Velkým Blaníkem.

Hlavní cestou je výstup na rozhlednu na Velkém Blaníku po červeně značené turistické cestě. Při poměrně strmém stoupání budete procházet nejprve smíšeným lesem s převahou jehličnanů, ve druhé polovině stoupání začnou převažovat listnaté stromy, především buky.

Závěrečné stoupání na rozhlednu na Velkém Blaníku
Závěrečné stoupání na rozhlednu na Velkém Blaníku.

Rozhledna na Velkém Blaníku
Rozhledna na Velkém Blaníku.

Pohled na Louňovice pod Blaníkem z rozhledny
Pohled na Louňovice pod Blaníkem z rozhledny.

Bukové porosty představují původní zalesnění před nástupem intenzivního hospodářského využívání lesů člověkem. Na vrcholech Velkého a Malého Blaníka se tyto porosty dochovaly díky značně nepřístupnému terénu, který znesnadňoval těžbu dřeva. Vyskytuje se zde řada skalních výchozů, ale i kamenných moří, tvořených většími balvany.
Skalní srub na Velkém Blaníku
Skalní srub na Velkém Blaníku.

Převažující horninou je pro Blaník typická světlá muskoviticko-biotitická ortorula s turmalínem.

Blanická ortorula z lomu pod Křížovskou hůrou
Blanická ortorula z lomu pod Křížovskou hůrou.

Na geomorfologickém charakteru zdejší krajiny se zřetelně podepsaly čvrtohorní doby ledové. Pokud se pozorněji rozhlédnete po skalních výchozech a proudech balvanů, všimnete si ostrých tvarů skal i balvanů, což je typické pro mrazové zvětrávání, kdy voda vniká do trhlin, vlivem mrazu se mění na led a ten postupně trhá skalní podloží.

Ostrohranné mrazové zvětrávání na vrcholu Velkého Blaníka
Ostrohranné mrazové zvětrávání na vrcholu Velkého Blaníka.

Kamenné moře pod vrcholem Velkého Blaníka
Kamenné moře pod vrcholem Velkého Blaníka.

Skalní výchozy jsou nejlépe vyvinuty ve vrcholové partii Velkého Blaníku, ale určitě navštivte i tzv. Veřejovou skálu - velké skalisko vlevo pod od turistickou cestou na Velký Blaník. ( značeno směrovkou u cesty)
Veřejová skála
Veřejová skála.

Představuje významný geomorfologický prvek zdejší krajiny a současně místo, odkud by podle pověsti měli vyjíždět blaničtí rytíři, až bude české zemi nejhůře. Z vrcholu Veřejové skály se otvírá krásný výhled na krajinu pod Blaníkem.

Výhled z Veřejové skály směrem na Ostrov
Výhled z Veřejové skály směrem na Ostrov.

Výše uvedená "klasická" cesta na Velký Blaník Vám však zdejší krajinu představí poněkud jednotvárně. Pokud se chcete více seznámit s dalšími zajímavostmi, doporučujeme Vám pokračovat z vrcholu Velkého Blaníku po červené turistické značce směrem na obec Kondrac. Lesní cesty v této oblasti jsou lemovány bohatou vegetací, která v teplejších ročních obdobích láká nejrůznější druhy motýlů, vážek i brouků.

Přástevník hluchavkový - údolí potoka Brodec
Přástevník hluchavkový - údolí potoka Brodec.

Vážka čtyřskvrnná
Vážka čtyřskvrnná

Perleťovec velký
Perleťovec velký

Lišaj paví oko - Louňovice pod Blaníkem
Lišaj paví oko - Louňovice pod Blaníkem.

Budeme-li pokračovat dále do údolí, dostaneme se do údolí potoka Brodec. Údolí se skalními výchozy i s řečištěm potoka plným balvanů a lemovaným porosty kapradin je obzvláště krásné za horkých letních dnů, kdy Vám jednak poskytne útočiště před úmorným vedrem, ale umožní Vám pozorovat další druhy rostlin a živočichů, vázané svým výskytem na vodní tok.

Údolí potoka Brodec
Údolí potoka Brodec.

Doporučujeme Vám v místě křížení turistické značky s potokem zastavit, odbočit a prohlédnout si údolí potoka po obou stranách od turistické značky. V literatuře je dokonce zmiňována jeskyně o vázaná na vložku erlanu.

Další zajímavou oblastí na Velkém Blaníku je Rytířská louka - velký palouk s jezírkem. Nalézt ji není obtížné, ideálním východiskem je parkoviště asi kilometr nad hlavním parkovištěm pod Velkým Blaníkem směrem na Načeradec, po levé straně od silnice. Z parkoviště se vydáte po lesní cestě asi po 200 metrech se ocitnete na Rytířské louce. Louka i les v jejím okolí jsou silně podmáčené, často dokonce s výskyty rašeliništˇ . Pro pozorovatele přírody je to ideální terén pro poznání dalšího charakteristického biotopu CHKO Blaník - na podmáčených loukách i lesních partiích lze nalézt řadu vzácných živočichů a rostlin.

Rytířská louka
Rytířská louka.

Geologicky velmi zajímavou lokalitou je pak opuštěný lom pod Křížovskou hůrou. V trhlinách a puklinách silně tektonicky podrcených hornin lze nalézt při troše štěstí jasně žlutozelené uranové slídy. Je to doklad hydrotermální mineralizace, kde horké roztoky pronikaly silně podrcenými horninami a při poklesu teplot docházelo k vysrážení mj. i uranových slíd.

Opuštěný lom pod Křížovskou hůrou
Opuštěný lom pod Křížovskou hůrou.

Turmalinické vyrostlice v rule v lomu pod Křížovskou hůrou
Turmalinické vyrostlice v rule v lomu pod Křížovskou hůrou.

Literatura:

Blaník - příloha časopisu Veronica pro Správu CHKO Blaník. Vydalo Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně v březnu 1997.

Zemek V. (2001): Zlatodůl Roudný. Samostatná příloha čtvrtletníku Pod Blaníkem. Vydalo Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody a Muzeum okresu Benešov.
 
 
[cnw:counter] Všechna práva vyhrazena © 2006 www.lounovicepodblanikem.cz

Valid HTML 4.01 Transitional