|
Vladimír Hirsch: J D.Zelenka - opomíjený génius
Jakkoli dlouhodobě přehlížen ve stínu jiných, ve své vlasti dlouho zapomenut a dodnes zdaleka nedoceněn, patří louňovický rodák Jan Dismas Zelenka (16. října 1679, Louňovice pod Blaníkem – 23. prosince 1745, Drážďany) k nejvýznamnějších světovým hudebním géniům období vrcholného baroka. Jeho tvorba představuje jednu z nejsvébytnějších a umělecky nejdokonalejších kapitol této historické epochy. Zelenkův skladatelský jazyk je výjimečný nejen nekonvenčností uměleckého přístupu, nápaditostí a originalitou harmonizace a instrumentace, ale i dokonalostí umění kontrapunktu, tedy nejvíce vzývané kategorie hudebního umění té doby. Tvorbu tohoto českého skladatele lze bez zaváhání označit za výjimečně objevnou, imaginativní a plnou hlubokého citového prožitku, přesahující daleko dobu svého vzniku a promlouvající se stejnou, ne-li větší intenzitou i k dnešnímu posluchači. K jedinečnosti Zelenkovy hudby významně přispěla i skladatelova inspirace soudobou českou lidovou hudbou.
Biografie
Janu Dismasu Zelenkovi se základů hudebního vzdělání dostalo od jeho otce, louňovického učitele a varhaníka. Po studiích v Praze a krátkém působení v kapele barona Hartiga odešel v roce 1710 do saských Drážďan, kde se stal kontrabasistou dvorní kapely Augusta Silného. V roce 1715 studoval umění kontrapunktu ve Vídni u císařského kapelníka Johanna J.Fuxe, na jehož doporučení umožnil král August Silný Zelenkovi pokračování studia v Itálii u Antonia Lottiho. První příležitost uvést se coby skladatel dostal Zelenka na podzim roku 1723, kdy se v Praze konala korunovace císaře Karla VI. českým králem. Pro pražské slavnosti napsal Zelenka řadu vynikajících děl, např. hudbu k velké alegorické opeře o životě svatého Václava „Sub olea pacis et palma virtutis“, orchestrální skladby „Ouvertura in F“, „Sinfonia concertante a moll“, „Hipocondria“ a několi triových sonát.
Jan Dismas Zelenka se posléze stává zástupcem kapelníka dvorního orchestru Augusta Silného a zdá se, že jeho sláva bude nadále strmě stoupat. Po smrti krále však v roce 1733 jmenuje nový saský panovník navzdory Zelenkovu očekávání královským kapelníkem Johanna Adolfa Hasse, který coby příznivec italské opery vnáší ke dvoru jiný hudební styl. Ačkoli Zelenka byl do určité míry italskou operou rovněž ovlivněn, práce jeho nadřízeného, vyznačující se poněkud lacinou popularizací tohoto žánru, byla svou úrovní s významem činnosti českého skladatele nesouměřitelná. Zelenka navzdory této skutečnosti nadále usilovně pracuje. Lze se domnívat, že možná právě onen společenský neúspěch uvolňuje skladateli ruce pro svobodnou, nikým nepředepsanou tvorbu, otevírá pole působnosti jeho tvůrčímu géniu a zasluhuje se tak nepřímo o rozsáhlé dílo jedinečných kvalit. Kromě práce komponisty se po celý svůj život věnuje i pedagogické činnosti a vychová řadu poměrně význačných skladatelských osobností té doby, jakými byly např. J. J. Quantz, J. G. Barter či J. G. Rollig. Ve svých 66 letech Jan Dismas Zelenka umírá a to v noci z 22. na 23. prosince 1745 v Drážďanech a na Štědrý den ráno je tamtéž pochován.
Skladatelovo dílo a jeho osud
Zelenkovo dílo obsahuje kolem 250 skladeb (dle katalogu, sestaveného Wolfgangem Reichem), na základě historických záznamů se však přepokládá, že toto číslo bylo vyšší, neboť část literatury byla ztracena. Páteří skladatelovy tvorby je hudba sakrální, především vokálně-instrumentální. Nejčetnějšími byly mše, kterých složil včetně smutečních téměř třicítku, dále pak oratoria, kantáty, hymny, žalmy, litanie, antifony, duchovní hudba pro jevištní přednes ad. Skladby světské (vokální, orchestrální a komorní) sice představují menší díl Zelenkova odkazu, svým uměleckým významem se však duchovní tvorbě zcela vyrovnají.
Jakkoli Jan Dismas Zelenka sklidil za svého života obdiv takových osobností, jakými byli např. Johann Sebastian Bach, Georg Philipp Telemann ad., zůstalo jeho dílo současníky pro svůj dobový přesah a invenční předstih do velké míry nepochopeno. Bohužel však ani další generaci hudebníků nebylo dopřáno seznámit se s ním, neboť bylo po skladatelově smrti uloženo do archivu drážďanského chóru jako majetek panovníka a nebylo možné je dlouhou dobu ani opisovat, ani vydávat. Tato skutečnost představuje pravděpodobně jednu z hlavních příčin dlouhodobého zapomnění Zelenkova odkazu nejen v rámci posluchačské, ale i odborné veřejnosti.
O znovuobjevení Zelenkova díla v Čechách se zasloužil Bedřich Smetana, který v drážďanském archivu opsal a v Praze na slavnostech Novoměstského divadla v roce 1863, tedy 118 let po skladatelově smrti, uvedl jednu z jeho orchestrálních suit. Ani tato aktivita neznamenal trvalý zápis Zelenkova jména v české hudební historii. Skutečný zájem o Zelenkovu tvorbu začal vzrůstat až koncem 50. let 20. století. Zásadní význam mělo v této souvislosti první provedení některých Zelenkových skladeb |Milanem Munclingerem a jeho souborem Ars rediviva. V letech 1958 – 1960 to byly tři triové sonáty , v roce 1963 Sinfonia concertante a v roce 1969 vynikající interpretace skladby Lamentationes Jeremiae prophetae (Nářky proroka Jeremiáše) se sólisty K. Bermanem, N.Casei a T.Altmeyerem. Všechny tyto skladby v realizaci Milana Munclingera byly zároveň u nás poprvé zachyceny na nahrávkách a vydány na deskách Supraphonem.
Přehled nejvýznamnějších děl
Duchovní hudba :
* ''Missa Sanctae Caeciliae'' (1711)
* ''Missa Judica me'' (1714)
* ''Missa sanctissimae trinitatis'' (1736).
* ''Missa votiva'' (1739)
* ''Lamentationes Jeremiae prophetae pro hebdomara sancta'' (1722)
* ''Requiem'' (celkem 4)
* ''Te Deum'' (celkem 2)
* oratoria ''I renitenti al sepolcro'' (1736), ''Il serpente di bronzo'', ''Giesu al Calvario'', (1735)
* kantáty ''Immisit Dominus'' (1709), ''Deus Dux'' (1716), ''Attendite at videte'' (1712),
* melodram ''Svatý Václav''
* ''Miserere'' (1722/38)
* ''Magnificat C-dur''
* ''Žalmy'' - poměrně velké množství skladeb tohoto typu, složených v různých období autorova života.
Světská tvorba
zahrnuje sinfonie, koncertní skladby, capricia a slavné sonáty
* ''6 triových sonát pro dva hoboje, fagot a basso continuo'' (1721-1722)
* ''Hypochondrie'' á 7 (1723) nebo
* ''Concerto á 8 concertanti'' (1723).
Nahrávky opusů
V současné době lze na digitálních médiích v rámci celosvětové produkce nalézt relativně rozsáhlou a v oblasti skladatelovy světské tvorby i reprezentativní kolekci děl. Zelenkově tvorbě duchovní, která je osou jeho díla, zůstává však prozatím diskografie stále hodně dlužna. Co v tomto směru potěší ještě méně, je skutečnost, že většinu významných opusů najdeme na nahrávkách zahraniční provenience.
Diskografie (CD)
Allegro, Gloria, Cum sancto Spiritu
•Allegro, Sanctus, Allegro
•Aria V. (Immisit Dominus pestilentiam, ZWV 58)
•Capriccio G Dur, ZWV 190
•Capriccio IV in A major (ZWV 185)
•Capriccio No. 2 in G major (ZWV 183)
•Concerto in Sol a 8 concertanti in G major, ZWV 186
•Confitebor tibi Domine, Psalm 110 (111)
•Die Responsorien zum Karfreitag
•Et unam sanctam, Allegro
•Fanfare
•Gesù al Calvario
•Grave
•Hipocondria (Ultraphon 13014-V)
•Hypocondria a 7 concertanti in A major, ZWV 187
•Invitatorium (Officium Defunctorum, Z47)
•I Penitenti al Sepolcro del Redentore
•Lactiones (Officium Defunctorum, Z47)
•Lamentationes Jeremiae Prophetae
•Laudate pueri D Dur, ZWV 81
•Litaniae de Venerabili Sacramento, Z147
•Magnificat in D major
•Miserere in C minor, ZWV 57
•Missa Dei Patris, ZWV 19
•Missa Sanctissimae Trinitatis in A minor, ZWV 17
•Ouverture a 7 concertanti in F major, ZWV 188
•Psalm 129 ´De profundis´in D minor, ZWV 50
•Regina coeli laetare, Z134
•Reiterfanfare No. 1
•Reiterfanfare No. 5
•Reiterfanfare No. 6
•Requiem in C minor, ZWV 45
•Requiem in D minor, ZWV 48
•Salve Regina, mater misericordiae, Z135
•Sinfonia a 8 concertanti in A minor, ZWV 189
•Sonáta č. 1 F Dur pro dva hoboje, fagot a basso continuo
•Sonáta č. 2 G moll pro dva hoboje, fagot a basso continuo
•Sonáta č. 3 B Dur pro housle, hoboj, fagot a basso continuo
•Sonáta č. 4 G moll pro dva hoboje, fagot a basso continuo
•Sonáta č. 5 F dur pro dva hoboje, fagot a basso continuo
•Sonáta č. 6 C moll pro dva hoboje, fagot a basso continuo
•Sonata II in G minor
•Sub olea pacis et palma virtutis conspicua orbi regia Bohemiae Corona
•Symphony a 8 Concertanti in A minor (ZWV 189)
•Three Fanfares for 4 Trumpets and Timpani
•Trio Sonata in F major
•Trio Sonata No. 3 in B flat major, ZWV 181 for 2 Oboes, Bassoon and Basso continuo
•Trio Sonatas 1 - 3, ZWV 181
•Trio Sonatas for 2 Oboes, Bassoon and Basso continuo, ZWV 181 (complete)
•Vos oriens adoret (Sub olea pacis et palma virtutis)
Koncertní provedení Zelenkových děl u nás
Že se dílu Jana Dismase Zelenky v jeho vlasti dodnes nedostalo patřičného ocenění potvrzuje trvale velmi řídká prezentace jeho skladeb u nás, ostře kontrastující s jejich běžným uváděním na zahraničních scénách. Je proto potěšující skutečností, že od roku 1984 je k poctě tohoto hudebního génia každoročně pořádán v našem regionu festival „Podblanický hudební podzim“.
Zdroje a odkazy k tématu:
Diskografie
Reichův seznam
Mp3 na internetu
Internetová encyklopedie Wikipedia
Pozn.: Autor článku je hudební skladatel.
E-mail: Vladimir.Hirsch@seznam.cz
Oficiální stránky
|
|
